Abyste si udělali představu, co znamenalo koupit a provozovat takový pivovar před sto lety, máme pro Vás pár zajímavých čísel.

Jak už jsme psali v úvodním článku, v roce 1908 koupila společnost lomnických hostinských pivovar za 72 000 korun. Z čeho se ta částka skládá a co ještě museli zainvestovat, Vám prozradíme právě teď.

Úvodní investice zahrnovala 47 tisíc za budovy a 12 tisíc za pozemky. Dále pak strojní zařízení, což se sestávalo z parního kotle na čtyři atmosféry, a parní stroj na osm koňských sil za 11 tisíc. Aby mohlo být pivo stáčeno, bylo nakoupeno 43 sudů za 2 tisíce. Celkově by to mělo sedět. Na elektřinu ze zásuvky, nebo plyn z potrubí zapomeňte. V té době frčela pára.

Od odstupujícího nájemce pana Jana Mikšovského převzaly ještě kádě, 597 sudů a jiné potřeby za 10 881 korun.

Tím investice zdaleka nekončily. Ve stejném roce ještě pořídili nový železný vodovod z Popelek za 14 931 korun a v dalších letech vystavěli nový 20 m vysoký komín za 11 045 korun, pátou studnici k vodovodu v Popelkách za 15 616 korun a varnu za 133 829 korun.

Roku 1921 pak investovali do elektrického osvětlení za 15 382 korun a dalších zařízení celkem za 153 560 korun – konkrétně: bronzový filtr 36 tis., výtah 28 tis. a 983 sudů za 68 tis a 23 ležáckých sudů za 48 tisíc.

Tak a teď si můžete v excelu spočítat návratnost při průměrné ceně jednoho piva tak 25 haléřů.

Pro zajímavost ještě přikládáme roční platy několika profesí kolem roku 1900, abyste odhadli kolik si každý z nich mohl dovolit žejdlíků denně. Vypadá to, že úředníci museli být stále na „tahu“:):

• Učitel: 2000 K
• Školník:1000 – 1500 K
• Ředitel školy: 6 000 K
• Lékař: 2000 K
• Kvalifikovaný dělník: 1200 K
• Nižší úředník: 6 000 K
• Vyšší úředník: 12 000 K
• Čeledín: 160 K + strava
• Pacholek: 240 K + strava
• Inženýr: 2 000 K
• Kovářský mistr: 1 100 K